Česká informační společnost, z.s.

Archive for the ‘Akce’ Category

autor: David Hubený

    Tradiční archivní exkurze ČIS se letos vydala přes Kanál do Anglie. Vedle takových pokladů architektury a významných míst britských dějin jako jsou například Stonehenge, Salisbury, Wells, Bath, Canterbury a Stratford upon Avon, zamířila výprava do tří vybraných archivů a jedné knihovny. Z archivů se jednalo o britský Národní archiv v Kew, Churchillovo archivní centrum v Cambridge, kde byla navštívena i univerzitní knihovna, a nakonec archiv hrabství Norfolk v Norwichi.

    Prvním z navštívených archivů byl Národní archiv v Kew, jehož depoty pocházejí ze 70. let a administrativní budova pak z 90. let 20. století. Základní filozofií archivu je být co nejvíce otevřený veřejnosti, čemuž odpovídá i větší počet badatelen rozdělených podle předkládaného materiálu a rozsáhlý počet pracovníků studoven. Velmi zajímavý je způsob práce s novými či začínajícími badateli, kterým je při první návštěvě archivu věnována zvýšená péče pracovníky zvláštního oddělení studovny, kteří jim vysvětlí organizaci archivu a pomohou při první orientaci v relevantních archivních fondech. Přínosem pro badatelskou veřejnost, kterým by se mohly inspirovat i velké archivy v ČR, je i fakt, že studovna, včetně jejího poradního programu, je funkční i v sobotu.

    V rozsáhlých depozitářích je udržována teplota 17 °C a k dopravě ze vzdálenějších částí depotu či rozměrnějších archiválií jsou používány menší elektrické vozíky. Umístění materiálu není rozděleno podle oddělení nebo jednotlivých historických epoch, nýbrž podle frekvence výpůjček, přičemž nejméně, resp. naprosto nevyužívané archiválie jsou uloženy v dolech na severu Anglie. Tato opatření umožnila snížit dodací lhůtu pro archiválie do studovny na průměrných 30 minut.

    U britských archivů je také patrná snaha o co nejširší zapojenost do různých kulturních akcí. Archiváři se tak věnují spolupráci se školami všech stupňů, které vybízejí své studentstvo, aby pro své úkoly využívaly i archiválií. Ročně tak Národní archiv navštíví 4.000–6.000 školáků různého věku. Vedle nich však existuje studovna i studovna pro velké badatelské výpravy a studovna pro utajené materiály.

    Přes deklarovanou otevřenost a spolupráci s veřejnosti si hostitelský archiv kupodivu vymínil, že na exkurzi do areálu je ochoten přijmout jednorázově pouze desetičlennou skupinku a vůbec se neobtěžoval připravit ukázku dokumentů týkající se českých zemí. Naopak upozornění jednoho z členů výpravy, že právě procházíme kolem materiálů Foreign Office a signatury týkající se vztahů s Československem vyvolalo u průvodkyně podrážděnou reakci. Tento nezvyklý a nevstřícný požadavek však ostatní archivy již neuplatňovaly a naopak prakticky dokazovaly svoji velikou vstřícnost.

*****

    V Cambridge jsme navštívili univerzitní knihovnu, kde nám místní kurátor mapových sbírek s velikým zanícením představil své poklady a připravil na ukázku i některé mapy týkající se českých zemí. Ve stejném městě jsme navštívili i Churchillovo archivní centrum, které je umístěno – jak jinak – v Churchillově koleji. Počátky archivního centra spadají do přelomu 60. a 70. let 20. století. Po smrti Churchillova syna Randolpha se akutně projevila otázka pozůstalosti jeho otce. Za pomoci dárců z USA se v roce 1973 podařilo otevřít soukromé archivní centrum, které žije bez státní podpory výhradně z finančních darů soukromých dárců.

    Vedle základu tvořeného pozůstalostí Winstona Churchilla spravují tamní pracovníci téměř 600 archivních fondů – premiérů Margaret Thatcherové a Johna Majora, polního maršála Williama Slima, který velel britským jednotkám v Barmě za druhé světové války, nebo admirálů Jacky Fischera, Jamese Somervilla, Bertrama Ramsaye a prvního lorda admirality Alfred Duff Coopera, který rezignoval na svůj post na protest proti Mnichovské dohodě, a v roce 1940 přispěl k pádu vlád Nevilla Chamberlaina.

    Jako renomovaný, byť soukromý archiv, se snaží aktivně vyhledávat nové přírůstky, neboť tamější Národní archiv nemá zájem o osobní fondy a zajímají jej výhradně dokumenty o tvoření politiky, kdežto Churchillovo centrum soustřeďuje archiválie o osobnostech a jejich charakterech. To vede k otevřenému přístupu k původcům či jejich potomkům, s nimiž se snaží budovat partnerské vztahy, díky nimž se podařilo získat i některé vskutku svérázné přírůstky, včetně kabelky a jejího obsahu „Železné lady“. Zároveň při exkurzi nám byly ukázány dopisy vyměněné mezi ní a Václavem Havlem. Margaret Thatcherová – jistě nesobecky bez ohledu na svoji písemnou pozůstalost – pomohla archivu získat peníze na nové křídlo. Archiv se díky četným darům věnuje velmi rozsáhle digitalizaci.

*****

    Posledním z navštívených archivů byl archiv hrabství Norfolk, který sice na britské podmínky vznikl dost pozdě – až v roce 1963 – nicméně se vyšvihl na pozici druhého největšího archivu po archivu z Kew. I přes svůj pozdní vznik vlastní několik pozoruhodných archiválií – nejstarší spadá do období kolem roku 1090 a nejznámější a patrně i nejdelší je sedm metrů dlouhý záznam značek majitelů na labutích zobácích z roku 1419. Tento dokument měl být exportován do USA, ale archivu se podařilo v kampani získat peníze na jeho odkoupení.

    Nedostatek financí také archiv nutí k tomu, aby se účastnil všech akcí hrabství, neboť touto sebepropagací získává nejen finanční zdroje (24 % badatelů se podle sociologického výzkumu, který si nechalo vedení instituce udělat, domnívalo, že archiv je užitečný pro obchodní aktivity), ale i dobrovolníky, na něž se archiv stále více spoléhá a to dokonce i při pomocných restaurátorských pracích. Dobrovolníci jsou obvykle buď studenti, nebo aktivní důchodci. Na existenci archivu jsou místní občané upozorňováni již od školních let, kdy mají za úkol za pomoci člena rodiny sestavit v archivu rodinný rodokmen (podle již zmíněného výzkumu 49 % návštěvníků se domnívalo, že archiv napomáhá udržovat rodinné a komunitní vztahy), nebo se pokoušejí vařit podle starých kuchařek.

*****

    Vedle jmenovaných archivů byla navštívena i další místa, z nichž nejkouzelnější byly hrad Windsor, městečko Lavenham, které si díky hospodářskému úpadku uchovalo řadu kouzelně opitých křivolakých hrázděných domů, nebo impozantní Blenheim Palace s půvabnou rozsáhlou zahradou a pohádkový hrad Warwick. Velmi příjemným zakončením a rozloučením s Anglií pak byla cesta trajektem od bílých doverský útesů směrem ke Calais.

Zpracovala Bc. Pavlína Lonská, 25. 9. 2012

Ve dnech 9.-14. září 2012 jsem se jako studentka magisterského programu Informační studia a knihovnictví Ústavu informačních studií a knihovnictví při FF UK v Praze vydala na studijní cestu po nizozemských knihovnách a oborových organizacích. Výjezd byl finančně podpořen Českou informační společností, o.s. a jeho cílem byl sběr materiálu k dokončení magisterské diplomové práce s názvem Prezentace knihovních služeb veřejnosti: analýza současného stavu veřejných knihovnických služeb v Nizozemsku a v ČR. Na přípravě programu studijní cesty se podíleli Marian Koren (tajemnice FOBID) a Dick van Tol (programový manažer společnosti ProBiblio).

Městská knihovna a kulturní centrum v Leidenu

      První exkurze se uskutečnila v pondělí v Městské knihovně a kulturním centru v Leidenu (Bibliotheek plus Centrum voor kunst en cultuur, BplusC). Tato organizace plnila do roku 2008 funkci knihoven pro Leiden a okolí (Bibliotheeken Leiden & Leiderdorp), poté se sloučila s Leidenskou univerzitou, Městským úřadem v Leidenu a Hudební školou v Leidenu a okolí a knihovna začala být zároveň i kulturním centrem pro Leiden a jeho blízké okolí. Svými službami v současnosti obsluhuje pět měst, a to Leiden, Leiderdorp, Oegstgeest, Voorschoten a Wassenaar na celkem 20ti pobočkách. Nejedná se pouze o pobočky samotných knihoven, ale také o školní budovy a sportovní areály, ve kterých se realizují kurzy v rámci činnosti kulturního centra. Krátkou prohlídku knihovny a informace o marketingové činnosti poskytly Wilma Raaijmakers a Helene Neerhoff, vedoucí oddělení komunikace.

Samoobslužná zařízení pro půjčování knih

     Půjčování knih je plně samoobslužné (u vchodu do knihovny se nacházejí schránky pro vracení knih a místo vyhrazené pro půjčování knih, biblioboxy se v Nizozemsku nepoužívají), nicméně přímo před vchodem do knihovny je umístěn informační pult, který slouží ke komunikaci knihovníků se čtenáři. V přízemí budovy se nachází oddělení pro děti a mládež. V dětských odděleních veřejných knihoven se vždy nachází koutek pro nejmenší s názvem Boekstart (web), což je národní projekt na podporu čtení pro děti do 4 let a jejich rodiče. Každý nový čtenář dostane při vstupu do knihovny, nejčastěji v rámci vítání občánků, startovní kufřík zdarma. V knihovně pak mohou rodiče svým dětem předčítat, půjčovat si omyvatelné knížky a pomáhat budovat kladný vztah ke knize. V oddělení pro mládež jsou knihy rozdělené do kategorií dle věku, nachází se zde i speciální koutek určený pro žáky základních škol, kde jsou knihy roztříděny podle jednotlivých školních tříd. V přízemí se dále nachází oddělení audioknih, CD a DVD nosičů, hudebnin, oddělení pro čtenáře studující nizozemštinu a koutek pro hendikepované čtenáře LeespuntPlus (zde se nachází speciální počítač a knihy z edice XL tištěné velkými písmeny). Počítačové stanice s přístupem k internetu a knihovnímu katalogu a volný výběr beletrie pro dospělé jsou taktéž umístěny v přízemí. V prvním patře se nachází studijní literatura zaměřená především na humanitní obory. Odtud je navíc velmi pěkný výhled na místní historické kruhové opevnění De Burcht a zahradu ve vnitrobloku, která je čtenářům volně přístupná.

     Mimo hlavní prostor v přízemí je situované zákoutí věnované historii města Leiden, kde je ve formě stolu umístěn dotykový displej, na kterém lze prohlížet historické materiály týkající se města, jsou zde k vidění historické fotografie a plány ze sbírek místních muzeí. Vedle se nachází studovna seriálů, ke které v přilehlé chodbě náleží počítačové stanice s přístupem k periodikům v elektronické podobě. Jsou zde také dva školící sály a kavárna. Městská knihovna v Leidenu byla dokonce první knihovnou v Nizozemsku, která pronajímala část svých prostor ke kavárenským účelům. Od doby, kdy knihovna rozšířila svou působnost na kulturní centrum, se logicky rozšířila základna uživatelů a oddělení komunikace začalo propagovat služby knihovny a kulturní program dohromady. Patrná je velmi silná spolupráce s místními školami (celkem 45 škol), v jejichž prostorách se také konají některé kurzy a distribuují se zde propagační materiály. Knihovna vydává každoročně dvě velké informační brožury (jedna informuje o nabídce kurzů, druhá se věnuje programu pro školy) a výroční zprávu. Z tištěných propagačních materiálů jsou to především plakáty (umístěné na nástěnkách ve vstupní hale a dalších dobře viditelných místech) a množství letáků, které upozorňují na aktuální dění v knihovně a zároveň propaguje aktuální kurzy probíhající ve spřízněných institucích. Na svých webových stránkách knihovna zpřístupňuje všechny aktuální informace v elektronické podobě a čtenáři se zde mohou také přihlásit k odběru elektronického zpravodaje, jenž je rozesílán vždy jednou za šest týdnů.

Provinční servisní organizace ProBiblio, Hoofddorp

Budova provinční servisní organizace ProBiblio, Hoofddorp

Úterní dopolední exkurze se nesla ve znamení největší knihovnické provinční servisní organizace ProBiblio, sídlem v Hoofddorpu. Tzv. provinční knihovní centra působí v Nizozemsku od roku 1975, kdy byla ustanovena v prvním knihovním zákoně. Jejich cílem je podporovat knihovny v městech s počtem obyvatel nižším než třicet tisíc, pro dnešních dvanáct nizozemských provincí funguje jedenáct provinčních knihovních center, která jsou finančně podporována státním rozpočtem a dotacemi z jednotlivých provincií. ProBiblio vzniklo v roce 1998 sloučením provinčních knihovních center pro provincie Severní a Jižní Holandsko, v jejichž oblasti knihovnám slouží. Obsluhuje téměř padesát knihoven jakožto samostatných neziskových organizací a tři sta jejich knihovních poboček s celkem šesti sty padesáti tisíci registrovaných čtenářů. O zajímavý výklad a prezentaci marketingového oddělení se postaral Wietse van Niejenhuis, marketingový poradce ProBiblio.

ProBiblio nabízí dva typy produktů a služeb. V rámci knihovních procesů se věnuje podpoře lidských zdrojů, automatizaci knihoven, vybavení knihoven, přepravě fondů, personální a finanční správě. Pro uživatele pak připravuje kulturní a vzdělávací programy, výstavy, tematické fondy a výměnu fondů (např. v institucích jako jsou domy s pečovatelskou službou apod.). Dále se organizace věnuje projektům, která přináší výhody celé síti knihoven – jsou to zejména programy na podporu čtenářství a gramotnosti nebo provinční rozvíjení digitální knihovny. Zajímavostí je, že provinční knihovní centra zajišťují nákup knih pro všechny knihovny v provincii centralizovaně (pouze od jednoho dodavatele, společnosti NBD Biblion), tj. každá knihovna si objednává knihy přes své provinční centrum a to pak provede objednávku u jednoho centrálního dodavatele. Na podobném principu probíhá také meziknihovní výpůjční služba, která je zprostředkována pouze skrze provinční centrum, to se stará o převoz požadovaných knih s pomocí svých vlastních nákladních vozů, nikoliv poštou. ProBiblio dále disponuje jakýmsi výměnným fondem, který si mohou knihovny po určitou dobu zapůjčit.

Zázemí pro centralizovanou meziknihovní výpůjční službu

V poslední době se služby společnosti ProBiblio stávají stále více komerčními. ProBiblio vyvíjí produkty a software, který si mohou zakoupit nejenom knihovny z provincií, které společnost obsluhuje, ale také knihovny z jakýchkoliv jiných provincií, které mají o produkty zájem. Mezi tyto produkty patří např. služba BiebPanel, která slouží k online benchmarkingu zapojených knihoven (v současné době 36 knihoven s dvaceti tisíci čtenáři, s jejichž pomocí průzkum probíhá). Dále zde vyvíjí dotazníky k průzkumu spokojenosti zákazníků, spokojenosti pracovníků knihoven, vytváří také průzkumy šité na míru konkrétním knihovnám. Velmi úspěšným produktem se v poslední době stala tvorba elektronického zpravodaje, který si knihovna může přizpůsobit podle svého, lze také vytvářet různé mutace zpravodaje (např. pro školy, děti a mládež či všeobecný zpravodaj o činnostech knihovny).

Nejaktuálnější činnost marketingového oddělení ProBiblio se od roku 2010 zaměřuje na uplatnění principů tzv. customer relationship managementu (též CRM management), což je proces shromažďování, zpracování a využití informací o zákaznících firmy, resp. uživatelích knihoven, prostřednictvím jedné centrální databáze. Od roku 2012 také ProBiblio testuje dva pilotní projekty v beta verzi. Jedná se o portál na doporučování a hodnocení knih s personalizovaným přístupem Mijn Leestip, druhý projekt se jmenuje Bieb Maps, který podporuje lokální aspekt knihoven. V rámci webové aplikace lze na mapě zobrazit knihovny, kulturní instituce, historické události, materiály (např. fotografie) a místní významné osobnosti, to vše za spolupráce knihoven, archivů a muzeí.

Městská knihovna v Amstelveenu

Průčelí Městské knihovny v Amstelveenu

Po obědě následovala návštěva Městské knihovny v Amstelveenu, která je od roku 2008 součástí sdružení knihoven v Amstelveenu, Aalsmeeru a Uithoornu pod názvem Amstelland Bibliotheken (podle oblasti rozkládající se na jih od Amsterdamu podél řeky Amstel). V současnosti provozují Amstelland Bibliotheken pět poboček ve výše zmíněných třech městech (od roku 2013 po finančních škrtech pouze čtyři pobočky), každá pobočka je finančně podporována dotacemi z místního rozpočtu, celkem tedy pobočky čerpají finance ze třech jednotlivých rozpočtů. Knihovna v Amstelveenu sídlí v nové moderní budově, kterou navrhl architekt Hans Ruijssenaars a je situována přímo naproti autobusovému nádraží. Pobočka je zajímavá tím, že kromě služeb knihovny nabízí půjčování exemplářů z rozsáhlé artotéky, kterou v prostorách knihovny provozuje soukromá firma. V roce 2012 byla knihovna zvolena čtenáři za Digitální knihovnu roku (Award Digitale Bibliotheek van het Jaar).

Budova knihovny je třípodlažní, druhé patro je ovšem z velké části veřejnosti nepřístupné, nacházejí se zde kanceláře a zázemí pracovníků knihovny a vstup do prodejny artotéky. V přízemí se nachází informační pult, počítačové stanice a výběr z knižních novinek, prezentovaný v principu tzv. retail concept, kdy jsou knihy prezentovány na menších a nižších stolcích obálkami navrch, podobně jako v knihkupectvích, tj. nejsou klasicky uloženy v regálech. Tento koncept se v posledních letech v nizozemských knihovnách uplatňuje čím dál více (především ve volném výběru beletrie) a podle zkušeností místních knihovníků se velmi osvědčuje – tento typ prezentace čtenáře lépe upoutá a počty výpůjček rostou. V přízemí se dále nachází malá divadelní scéna, kterou lze využívat jako kinosál nebo místo pro konání seminářů.

V prvním poschodí se nachází vstup do artotéky, ta se stupňovitě rozkládá až do druhého patra. Největší část prvního poschodí tvoří volný výběr a mnoho rozličných míst k sezení a čtení. Jsou zde samozřejmě také počítačové stanice, některé z nich jsou umístěné v samostatné počítačové učebně, která se jeví jako nejklidnější místo pro studium. Na konci volného výběru přechází prostor v oddělení pro děti a mládež, koutek Boekstart a hernu pro děti. Poslední část prvního patra tvoří rozsáhlá sbírka CD a DVD nosičů a partitur, která disponuje vlastním informačním a výpůjčním pultem (CD a DVD nosiče jsou chráněny speciálními bezpečnostními kódy, podobně jako oblečení v obchodech).

Havajské posezení

Všechny knihovny ze společenství Amstelland Bibliotheken přijaly v roce 2011 tzv. národní knihovní logo de Bibliotheek (více o národním logu níže u exkurze v Nadaci Bibliotheek.nl), které doplnili vlastním mottem: Voel je thuis in een wereld van verhalen! (v překladu Buďte jako doma ve světě příběhů!). Veškeré tištěné propagační materiály jako letáky, plakáty a měsíční programy jsou tvořeny a tištěny pod hlavičkou národního loga, které je pro čtenáře lépe zapamatovatelné, navíc je jejich produkce mnohem levnější, než předchozí tříbarevné logo (kdy každá knihovna byla zastoupena svou barvou a propagační materiály se pro každou knihovnu tiskly v jiné „ústřední“ barvě). V Městské knihovně v Amstelveenu panuje ohledně propagačních materiálů současný trend, kdy se materiály tohoto charakteru publikují čím dál více v elektronické podobě, která je dostupná na webových stránkách knihovny. Stále se tisknou plakáty, letáky a měsíční program aktivit knihovny (dříve jako brožura na každé čtvrtletí, ukončeno z důvodu vysokých nákladů), kromě toho se tiskové zprávy knihovny objevují téměř každý týden v místním bezplatném tisku, který je distribuován občanům města do schránek jejich domovů. Knihovna má také svůj elektronický zpravodaj, a to ve verzi pro školy, dále všeobecný pro všechny uživatele knihovny (momentálně je zpravodaj rozesílán na devět tisíc e-mailových adres z celkem třiceti šesti tisíc registrovaných čtenářů) a také interní pro pracovníky knihovny. V plánu je vytvořit nový zpravodaj pro děti, který by byl distribuován přes e-mailové adresy rodičů, s cílem přilákat do knihovny více uživatelů-rodičů, kteří tvoří patrně nejslabší skupinu uživatelů nizozemských knihoven v současnosti. Knihovna úzce spolupracuje s místními školami, kulturními institucemi a knihkupectvími. Programy pro školy a přihlášky ke kurzům jsou dostupné ve formátu PDF na webu knihovny (je to levnější verze než tisknout vše na své náklady, takto se mohou potencionální zájemci o kurzy přihlásit elektronicky). Mezi zajímavosti patří, že knihovna pro své uživatele vytvořila také mobilní aplikaci pro operační systémy Android a iOS.

Marketing a komunikaci s veřejností všech poboček sítě Amstelland Bibliotheken zajišťuje Victor van Honk, jenž se ujal výkladu o marketingu i prohlídky knihovny samotné.

Knihovna na nádraží v Haarlemu

Volný výběr Knihovny na nádraží v Haarlemu

Úterní odpoledne patřilo velmi zajímavému pilotnímu projektu Knihovny na nádraží v Haarlemu (de Bibliotheek op het Station), která vznikla z iniciativy programového manažera ProBiblio Dicka van Tola a veřejné knihovny v Haarlemu. Haarlemská pobočka je zatím jedinou knihovnou zapojenou do projektu, nicméně nizozemské dráhy již nabídly dalších deset železničních stanic, kde by mohly být zřízeny další pobočky. Nádražní pobočky by tak mohly vytvořit síť a tím i lepší image tohoto nového druhu poboček, přínosná by byla také jejich vzájemná spolupráce. Prohlídky pobočky a zasvěceného podrobného výkladu se ujal Dick van Tol, programový manažer společnosti ProBiblio

Pobočka v Haarlemu byla otevřena v srpnu 2011 a během dvou let pilotního provozu musí zřizovateli prokázat svou konkurenceschopnost. V prvním roce očekávala knihovna 1090 registrovaných čtenářů a 6625 výpůjček, zatímco získali pouze 797 čtenářů, ale zato 14 000 výpůjček, ty tedy více než dvojnásobně předčily počet očekávaných výpůjček. Po tomto úspěchu se Městská knihovna v Haarlemu rozhodla vzít po ukončení pilotního provozu tuto pobočku pod svou odpovědnost a zajistit její provoz.

Knihovna se nachází v nově zrekonstruovaných prostorách bývalého telegrafního úřadu na nástupišti 3/6 na železniční stanici v Haarlemu. Na rozloze pouhých 150 m² nabízí pět dní v týdnu v omezené výpůjční době (vždy v ranní 7:00-9:00 a odpolední 16:00-19:00 špičce) téměř dva tisíce novinek a populárních titulů. Vypůjčit si lze také dražší časopisy či grafické novely (neboť jednou z cílových skupin knihovny jsou muži ve věkové kategorii 25-50 let).

Počítačové stanice v Knihovně na nádraží v Haarlemu

Fond je rozmístěn podle toho, kolik času může čtenář v knihovně strávit (půl minuty, tři minuty, pět minut a déle). Nejblíže ke vchodu jsou umístěny tituly z kategorie Nově v médiích (knihy, o kterých se nyní píše), za nimi jsou tituly z žebříčku Top 60 nejčtenějších knih v Nizozemsku. Literatura faktu je rozdělena do čtyř kategorií, jsou to: Já (psychologie, životní styl), Práce (ekonomie, podnikání), Dům (péče o dům a zahradu, koníčky) a Svět (politika, historie, umění). Ty jsou umístěny ve středu místnosti za nejčtenějšími tituly a také po levé straně od vchodu. Nalevo od vstupu do pobočky se také nachází tři samoobslužná zařízení pro půjčování knih a jedna odkládací police pro právě vrácené knihy. Na pravé straně místnosti se nachází výběr beletrie, a to v kategoriích Detektivní příběhy, Grafické novely, Literatura a Ženské romány. V zadní časti knihovny jsou čtyři počítačové stanice, časopisy a denní tisk, místa k sedění a automat na kávu.

Knihovně se po jejím otevření dostalo značné množství veřejné publicity, nyní se pobočka snaží pozornost veřejnosti udržet a zůstat stále v povědomí. Kromě tištěných letáků se snaží spolupracovat s místními kulturními institucemi v Haarlemu (noví čtenáři získávají lístek do divadla zdarma), ale i knihkupci (po určitém počtu vypůjčených knih má čtenář nárok na slevu v knihkupectví). Knihovna nabízí wi-fi připojení k internetu a mobilní verzi vlastních webových stránek. Podobně jako většina nizozemských knihoven se propagují také na sociálních sítích Facebook a Twitter.

Nadace Bibliotheek.nl v Haagu

Národní knihovní logo de Bibliotheek

Středeční dopoledne bylo věnováno činnosti Nadace Bibliotheek.nl v Haagu (Stichting Bibliotheek.nl), kde se výkladu o projektech a působení nadace ujala Stephanie Verhagen, marketérka z Oddělení marketingu a komunikace. Nadace je jednou ze tří částí Asociace veřejných knihoven v Nizozemsku (Vereniging van Openbare Bibliotheken in Nederland), je finančně dotovaná Ministerstvem školství, kultury a vědy a rozpočet čítá okolo 20 milionů € ročně.

Nadace vytvořila v roce 2009 jedno společné logo pro veřejné knihovny, za cílem prezentace společného, jednotného a dobře zapamatovatelného vzhledu, chtějí společně vyprávět příběh knihovny. Tvorbě loga předcházela diskuse s veřejnými knihovnami, ty se mohly k přijetí loga přihlásit, vyjádřit své názory a připomínkovat zrod loga na portálu http://www.landelijkehuisstijl.nl. Od roku 2009 se k jednotnému logu de Bibliotheek připojilo okolo 80 % knihoven v Nizozemsku, především menších veřejných knihoven, pro které je přijetí loga mnohem jednodušší variantou než vytvářet své vlastní logo. Jednotný vzhled je navíc dobře zapamatovatelný – čtenář vidí logo kdekoliv v zemi a ví, o jakou instituci se jedná, co od ní může očekávat. Veřejné knihovny ve velkých městech (např. v Amsterdamu či Haagu) se k národnímu logu zatím nepřipojují, jejich loga jsou již zavedenými značkami, nicméně s Nadací Bibliotheek.nl spolupracují a účastní se také celostátních kampaní, které nadace pořádá. Národní logo je jednou ze součástí budování informační infrastruktury země, proto jsou knihovny, jež se rozhodnou připojit k projektu, finančně podporovány státem (čerpají speciální státní dotaci na zavedení loga ve své knihovně). V rámci tvorby národního loga proběhl rozsáhlý výzkum uživatelských potřeb, na jehož základě vznikl tzv. inspiring guide, který se stal výchozím dokumentem pro nakládání s logem a říká, že knihovna má být platformou, kde uživatel najde vše na jednom místě.

Na výše uvedeném webovém portálu si po přihlášení mohou knihovny stahovat podklady pro propagační materiály, které mohou dle svých potřeb upravit a vytisknout, případně nechat je v mutaci své knihovny nechat vytisknout přímo v nadaci (tisk ve vlastní knihovně je ovšem stále cenově výhodnější a převládá). Pro knihovny je také k dispozici manuál, který přesně uvádí jak logo používat, jakou velikost má mít a kde ho správně umístit. Nadace se v současné době zaměřuje na vývoj portálu www.bibliotheek.nl, kde se snaží spojit všechny knihovny do jedné infrastruktury. Cílem je zajistit přístup ke všem kolekcím v zemi, ale také zlepšit partnerství se školami a kulturními institucemi.

Městská knihovna v Haagu

Přístup k výtahům a informační tabule v přízemí

Po obědě následovala exkurze v centrální pobočce Městské knihovny v Haagu. Haag je třetí největší město Nizozemska, je sídlem vlády, parlamentu a královny, zároveň se zde nachází řada mezinárodních organizací jako např. Mezinárodní federace knihovnických institucí a organizací (IFLA). Prohlídky knihovny a výkladu se ujala vedoucí Oddělení komunikace, marketingu a akcí Mariska Rozendaal.

Městská knihovna v roce 2012 provozuje devatenáct poboček, od roku 2013 ukončí svou činnost z důvodů zkrácení rozpočtu šest poboček. Knihovna sídlí v centru města v jedné budově společně s městskou radnicí a městským archivem. Budova se rozkládá na pěti podlažích, každé je graficky upraveno v jiné barvě. V přízemí se společně s informačním pultem nachází informační středisko, tudíž do knihovny proudí velké množství turistů, je zde situována také kavárna. První podlaží slouží především pro kulturní akce, často se zde natáčejí televizní nebo rozhlasové pořady, neboť knihovna disponuje příslušnou technikou a prostorem. Pokud zde neprobíhá žádný kulturní program, slouží první patro jako čítárna s množstvím míst k sezení, dále je zde vyčleněn prostor pro pravidelné výstavy. Druhé podlaží nabízí volný výběr beletrie a oddělení pro děti a mládež. Třetí podlaží nabízí volný výběr z tematiky zdraví, volného času, umění, vědy a techniky a malou divadelní scénu s pianem, kde lze pořádat kurzy nebo kulturní akce. Čtvrté podlaží je věnováno filmu, historii, zeměpisu, jazykovědě a hudbě, přičemž centrální pobočka Městské knihovny v Haagu nabízí jeden z největších fondů hudebních nosičů v zemi. Páté podlaží slouží především jako studovna, jsou zde počítačové stanice s přístupem k internetu a část patra zabírají skladové sbírky.

Haagská knihovna se k projektu národního loga nepřipojila a sama používá své zavedené logo, ve kterém dominuje barevné písmeno B (symbolizující slovo bibliotheek, knihovna). Jelikož knihovnu navštěvuje mnoho turistů proudících do města a žijí zde početné skupiny národnostních menšin, knihovna tiskne souhrn brožurek pro nové členy také v angličtině a distribuuje je pohromadě v průsvitné kapse. Oddělení komunikace, marketingu a akcí připravuje na každý měsíc tištěný program kulturních akcí (centrální pobočka má svůj samostatný program), pokud se jedná o významnější akce tisknou se také letáky. Jednou až dvakrát v měsíci je zasílán registrovaným uživatelům elektronický zpravodaj, který informuje o dění v knihovně, obsahuje pozvánky na příslušné akce. Veškeré informace o službách a činnostech knihovny lze získat na webových stránkách, kde bývají také publikovány záznamy ze zmíněných televizních či rozhlasových pořadů.

Městská knihovna v Amsterdamu

Budova centrální pobočky Městské knihovny v Amsterdamu

Středeční odpoledne bylo věnováno exkurzi centrální pobočky Městské knihovny v Amsterdamu (Openbare Bibliotheek Amsterdam), která se svými osmadvaceti pobočkami představuje největší městskou knihovnu Nizozemska. Amsterdam je hlavním a největším městem Nizozemska, je to finanční a kulturní centrum země. Za stručné informace o marketingu v Městské knihovně v Amsterdamu patří poděkování slečně Iet Wiersma, pracovnici pro komunikaci s veřejností v Oddělení marketingu a plánování.

Centrální pobočka knihovny se nachází deset minut chůze od hlavního nádraží v nové budově, která byla slavnostně otevřena 7. 7. 2007. Budova sestává z osmi podlaží, nacházejí se zde dvě kavárny a informační místo Europe Direct Information Point, jedno ze sedmi informačních míst Evropské unie v Nizozemsku. Prostory knihovny jsou vyvedeny v bílé barvě, dominuje zde čistý a funkční design. Středem budovy projíždějí eskalátory, u vstupu k eskalátorům se v každém patře nachází informační pult, místo pro kopírování a samoobslužná zařízení pro půjčování a vracení knih. Šest podlaží nabízí volný výběr, počítačové stanice s přístupem k internetu, množství míst k sezení, různé klidové zóny, kde si čtenáři a návštěvníci knihovny mohou užít výhled na město. Čelní strana budovy je prosklená, návštěvníkům se tak z interiéru nabízí krásný výhled na jezero Ij a vědecké centrum NEMO, ze sedmého patra, kde se nachází kavárna s venkovní terasou, pak výhled na celý Amsterdam.

První podzemní podlaží skýtá oddělení pro děti a mládež, kde je v současnosti umístěn model myšího domečku Het Muizenhuis: Sam & Julia, jenž vznikl podle stejnojmenné populární knihy Kariny Schaapmanové. V přízemí se nachází ústřední informační pult, čítárna periodik a v mezipatře kavárna. První patro nabízí multimediální fond, tedy CD a DVD nosiče. Druhé patro je věnováno volnému výběru beletrie, tematikou třetího patra je cestování a historie. Čtvrté patro se zahrnuje tematiku umění a hudby, zde jsou prostory knihovny částečně využité pro výstavu uměleckých děl a designových předmětů, součástí patra je také studio pro natáčení rozhlasových pořadů. Tématem pátého patra jsou zdraví, technika a příroda, je zde situováno také velké množství studijních míst. Šesté patro se věnuje společenským vědám, filozofii a slouží jako místo setkání (nachází se zde mimo jiné koutek pro seniory), je tu také provozováno informační místo Europe Direct. Sedmé patro patří již zmíněné kavárně s venkovní terasou, toto patro navíc zahrnuje divadelní prostory.

Čítárna periodik a kavárna

Nizozemská knihovna nepřijala národní logo, neboť od roku 2006 disponuje svým vlastním logem navrženým grafickým studiem Thonik. Logo je vyvedeno ve třech barvách – bílé, červené a černé, což jsou barvy městské vlajky Amsterdamu. Název knihovny se v logu stává obrazem (jakoby ve tvaru knižního hřbetu), kde poněkud dlouhý název openbare (veřejná, městská) a Amsterdam jsou psány vodorovně a stlačeny v záhlaví a zápatí loga, veprostřed je svisle a větším písmem uvedeno bibliotheek (knihovna). Jednoduchá typografická úprava se vyskytuje na všech propagačních materiálech knihovny, ať se jedná o tištěné prospekty, letáky, přihlášky do knihovny, plakáty, vlajky vyvěšené ve volném prostoru, tak o informační televizní obrazovky, v elektronické podobě jsou ve stejném stylu vytvořeny webové stránky knihovny http://www.oba.nl. Přestože se amsterdamská knihovna nepřipojila k národnímu logu, nechala si vytvořit webové stránky od Nadace Bibliotheek.nl a účastní se jejich kampaní na národní úrovni. Web knihovny je částečně v angličtině, mimo jiné zde lze zamluvit exkurzi po budově a prostorách centrální pobočky. Propagace aktivit pro děti a mládež je vyvedena v barvách, design materiálů však zůstává stále stejný. Většinu menších letáků a prospektů s informačním charakterem si knihovna tiskne sama v Oddělení marketingu, vlajky a materiály nadstandardních rozměrů se nechávají tisknout v externí firmě. Každý měsíc vydává knihovna tištěný magazín, který býval až do srpna roku 2012 vkládán do amsterdamského kulturního měsíčníku Uitkrant. Z důvodů finančních škrtů se od září bude magazín distribuovat pouze v pobočkách amsterdamské knihovny, v měsíčníku zůstane pro knihovnu inzertní dvoustrana, což je méně nákladná varianta komunikace s veřejností, o její efektivitě rozhodnou budoucí měsíce.

Městská knihovna v Haarlemu

Volný výběr podle principů prodejního konceptu

Čtvrteční dopolední návštěva se týkala centrální pobočky Městské knihovny v Haarlemu (de Bibliotheek Haarlem en omstreken), které si nizozemští kolegové velmi váží kvůli její marketingové činnosti. Haarlem je město s téměř sto padesáti tisíci obyvatel a proslavilo se především pěstováním cibulovitých květin a tvorbou slavných malířů tzv. haarlemské školy, kam patřil např. Frans Hals. Marketérka knihovny byla v době exkurze na mateřské dovolené, proto se výkladu ujala ředitelka knihovny Lotte Sluyser.

Městská knihovna v Haarlemu je kolektivní jméno pro sedm poboček ve třech městech, a to v Haarlemu, Heemstede a Spaarndamu. Centrální pobočka se nachází ve dvou budovách. Po průchodu branou z ulice Gasthuisstraat se návštěvník ocitne na malém náměstí Doelenplein. Naproti bráně se nachází novější budova z roku 1974, kde jsou situovány všechny výpůjční prostory knihovny. Napravo od vstupní brány se nachází historická budova z roku 1562, kde se nachází kavárna, konferenční sál zvaný Kenauzaal, pojmenovaný po malířce Kenau Simonsdochter Hasselaerové, jejíž portrét zde visel od 17. do 19. století. Podkroví historické budovy dnes slouží jako studijní místnost, v budoucnu by měla být zrekonstruována.

Novější budova knihovny je třípodlažní. V suterénu se nacházejí skladové prostory, které byly v posledních letech „odtajněny“ a zpřístupněny jako volný výběr, pro veřejnost je nepřístupný pouze fond starších svázaných periodik a zázemí knihovny, které slouží jako sklad. Prostory v přízemí nabízejí dva informační pulty, oddělení pro děti a mládež, volný výběr a množství počítačových stanic s přístupem k internetu. V oddělení pro děti a mládež je třeba zastavit se u místa zvaného Makkelijk Lezen Plein (Koutek jednoduchého čtení), což je speciální sekce pro děti a mládež, které mají potíže se čtením. Tištěné knihy, audioknihy a DVD jsou ve speciálních stojanech s logem programu rozdělené podle věku, vystavené obálkou navrch a mladí čtenáři si tak mohou snadno vybrat z tohoto speciálního fondu. Program MLP, který vznikl na půdě haarlemské knihovny, se osvědčil a v současnosti se rozšířil do veřejných knihoven po celé zemi, má také samostatné webové stránky. Podobně vznikl a rozšířil se další projekt zvaný NL plein, což je prostor a knihovní fond pro národnostní menšiny a cizince, kteří se chtějí naučit nizozemštině, jsou zde také dostupné knihy v jazycích menšin. Dalším ze zajímavých míst knihovny je v přízemí situované místo zvané Spreekuur, kde se každý týden v určitou hodinu mohou lidé setkat se zástupci města, médií či právníky a klást na ně dotazy, aniž by museli navštívit jejich domovskou instituci. Přízemí dále nabízí volný výběr beletrie, jehož část je prezentovaná v duchu již zmíněného retail concept, blíže ke vchodu je situována nabídka tzv. Sprinters, což jsou novinky, které se nyní nacházejí v zájmu čtenářů. Platí pro ně však odlišná výpůjční pravidla (týdenní výpůjční lhůta a speciální poplatek 1,50 € za knihu). V mezipatře mezi přízemím a prvním patrem se nacházejí další počítačové stanice a knižní fond týkající se zdraví. První patro pak nabízí volný výběr odborné literatury, mimo jiné také kolekci knih o městě Haarlem.

Volný výběr v oddělení pro děti a mládež

Marketing haarlemské knihovny se začal dynamicky rozvíjet od roku 2009, kde se ředitelkou stala Lotte Sluyser. Hlavním důvodem pro rozvoj marketingové a propagační činnosti byl snižující se počet výpůjček, dalším důvodem bylo zatraktivnění knihovny pro mladé čtenáře a studenty, kteří knihovnu opouštějí po dosažení 18ti let, neboť do té doby jsou služby pro děti a mládež poskytovány zdarma. Knihovna vytvořila kolektivní smlouvy pro školy, kdy jsou služby knihoven pro studenty jeden rok zdarma (náklady platí škola) a poté se knihovna snaží stimulovat členství speciálními kampaněmi zaměřenými na tuto cílovou skupinu. Na čtenáře ve věku 16-25 let je knihovna speciálně zaměřena na sociálních sítích Facebook a Twitter. Další cílovou skupinou knihovny se stali bohatší lidé, kteří si knihy kupují a knihovnu nenavštěvují. U těchto lidí panuje názor, že knihovna je zastaralá instituce, která jim nemá co nabídnout. Stará image rovná se menší vliv, vytvořit novou představu o knihovně je velice důležité, zejména při obhajování významnosti a pozice knihovny ve městě před zřizovatelem, tedy zástupci města a místními politiky. Za tímto účelem vytvořila knihovna vtipnou a zajímavou prezentaci, která dokázala zmírnit finanční škrty z městského rozpočtu, argumentovalo se v ní zejména počtem čtenářů v populaci, čtenářskými kampaněmi a novým vzhledem knihovny.

Pro tištěné materiály a webové stránky používají národní logo. Exčtenáře a rodiče dětských čtenářů knihovna oslovuje prostřednictvím telemarketingu, tj. metodou přímého marketingu kdy jsou zákazníci oslovování po telefonu. Jedná se o produkt organizace ProBiblio, na který je najímána externí firma Mapa MarketingLab. Prokázaná návratnost čtenářů je 15-20%, zatímco oslovování prostřednictvím dopisů přináší návratnost pouhých 5 %. Od ProBiblio používají také elektronický zpravodaj, který je rozesílán dvakrát měsíčně. K udržení stávajících čtenářů poskytuje knihovna různé typy slev, které se váží ke členství v knihovně, např. sleva do bazénu, do opravny kol či místních restaurací. Aby se o knihovně více mluvilo, publikují tiskové zprávy v místním tisku, tam také bývají inzerovány slevy spjaté s knihovnou. Pokud se některá z poboček Městské knihovny v Haarlemu chystá k rekonstrukci, implementují se prvky retail concept. Do budoucna by knihovna chtěla přijmout systém CRM managementu ve spolupráci s ProBiblio a s jeho pomocí vytvářet speciální nabídky pro různé cílové skupiny. Knihovna dvakrát ročně pořádá výprodej knih (za 50 centů až 2 €), nyní pracují na speciálním e-shopu, kde by nabízeli tyto vyřazené knihy, aby byly dostupné ke koupi zájemcům i mimo město Haarlem (praxe v Nizozemsku je taková, že vyřazené knihy se nenabízejí dalším knihovnám).

Královská knihovna v Haagu

Vchod do Královské knihovny v Haagu

Odpoledne proběhlo ve znamení exkurze po Královské knihovně v Haagu (Koninklijke Bibliotheek), tedy nizozemské národní knihovně. Zde jsem se připojila ke skupině německých kolegů z organizace Berufsverband Information Bibliothek (BIB). Nejprve jsme vyslechli úvodní slovo od vedoucí Oddělení marketingu a služeb Lily Knibbeler, poté se exkurze po budově ujal Victor Lemstra.

Královská knihovna byla založena roku 1798 Willemem V., držitelem města Den Haag, a označení královská používá od roku 1810. Jako samostatný administrativní celek působí od 31. srpna 1993, je financována Ministerstvem školství, kultury a vědy. V současné době disponuje ročním rozpočtem 54 milionů € a zaměstnává okolo tří set zaměstnanců. Knihovna uchovává okolo šesti milionů knihovních jednotek, přes dvanáct tisíc titulů periodik a osm set padesát metrů mikrofilmů, to všechno na 37 000 m², z čehož 28 000 m² tvoří skladové prostory.

V knihovně samotné se nachází celkem pět set míst k sezení, z toho asi pětina disponuje počítačovými stanicemi. Knihovna také poskytuje wi-fi připojení k internetu zdarma. Jedním z velkých projektů Královské knihovny se stal projekt digitalizovaných periodik Historische Kranten dostupný z portálu http://kranten.kb.nl. Tituly, které zatím neprošly digitalizací, si mohou čtenáři pohodlně prohlédnout ve formě mikrofilmů na čtečkách ve speciální studovně, případně vytisknout tamtéž. Prohlídka dále směřovala do skladových prostor, kde se nachází většina fondu. Mimo jiné je zde zřízen speciální trezor, ve kterém jsou uschovány tituly s pornografickou tematikou a komiksy, které jsou často terčem krádeží, proto vyžadují omezený přístup a speciální dohled. Procházkou volným výběrem, který se půjčuje pouze prezenčně, jsme se vrátili zpět do konferenční místnosti a vyslechli přednášku o sbírce rukopisů, prvotisků a starých tisků, včetně ukázek, v německém jazyce v podání Ada Leerintvelda.

Poté následovala prezentace Marian Koren, tajemnice Federace organizací z oblasti knihoven, informací a dokumentace (FOBID Netherlands Library Forum), o nizozemských knihovních organizacích s názvem Library Landscape in the Netherlands. V této přednášce bylo shrnuto celé okolí organizací působících na tamější knihovnictví. Cílem národní i lokální politiky je spolupráce na mnoha úrovních. Mezi nejvýznamější organizace patří Asociace veřejných knihoven v Nizozemsku (Vereniging van Openbare Bibliotheken in Nederland, VOB), jež byla založena v roce 1908 a představuje tak nejstarší oborovou organizace v zemi. Od 1. ledna 2010 je asociace z rozhodnutí Ministerstva školství, kultury a vědy rozdělena do tří organizací: již zmíněné oborové organizace, oborového institutu (Sectorinstituut Openbare Bibliotheken, SIOB) a Nadace Bibliotheek.nl (Stichting Bibliotheek.nl). Konsorcium vysokoškolských knihoven a Královské knihovny (Samenwerkingsverband van de universiteitsbibliotheken & de Koninklijke Bibliotheek, UKB) sdružuje čtrnáct vysokých škol a Královskou knihovnu.

Marian Koren přednáší o nizozemském knihovnictví a jeho oborových organizacích

Centralizované knihovní služby poskytuje nezisková organizace NBD Biblion, ta je výhradním dodavatelem knihovních služeb a bibliografických záznamů pro veřejné a školní knihovny, dále poskytuje centrální informační služby veřejných knihoven. V Nizozemsku existuje sto sedmdesát veřejných knihoven jakožto neziskových organizací (získávají finanční podporu přímo od státu), které provozují okolo tisíce poboček (všechny jsou sdruženy v Asociaci veřejných knihoven). Přibližně od roku 2000 se začaly knihovny sdružovat do větších celků tvořených několika knihovnami, aby měly silnější zázemí a poskytovaly kvalitnější služby. Nizozemský institut pro veřejné knihovny z pověření Ministerstva školství, kultury a vědy koordinuje všechny plány zaměřené na obnovu a posílení knihovnického sektoru, tj. mezinárodní propagace a reprezentace, inovace, harmonizace a koordinace, adaptace četby pro nevidomé a zrakově postižené uživatele. Nadace Bibliotheek.nl od roku 2009 buduje národní informační infrastrukturu a snaží se zapojit co nejvíce knihoven do portálu www.bibliotheek.nl, jehož cílem je zajistit přístup ke všem knihovním kolekcím v zemi. Zároveň pořádá semináře a školení pro zaměstnance knihoven a implementuje národní programy na provinciální a lokální úrovni. Zastřešující organizací oborových spolků je Federace organizací z oblasti knihoven, informací a dokumentace(FOBID Netherlands Library Forum), která sdružuje Asociaci veřejných knihoven, Nizozemskou asociaci profesionálů z knihovního, informačního a znalostního odvětví (Nederlandse Vereniging voor Beroepsbeoefenaren in de bibliotheek-, informatie- en kennissector, NVB), Konsorcium nizozemských univerzitních knihoven a Královské knihovny (Samenwerkingsverband van de universiteitsbibliotheken en de Koninklijke Bibliotheek) a Královskou knihovnu samotnou. FOBID zároveň slouží jako konzultační fórum nizozemských knihoven, podporuje profesní rozvoj, slouží jako úřad a kontaktní pracoviště pro mezinárodní pracovní kontakty, návštěvy a propagaci nizozemských knihoven ve světě.

Erik Boekesteijn, autorka zprávy (Pavlína Lonská), Kristen Thorp a Renato Rodriguez (zleva) v knihovnické online vide

Jak zdůraznila kolegyně Koren ve své prezentaci, tamější knihovnictví nyní klade velký důraz na zákazníka a digitální služby. Rozpočty knihoven se v současnosti zkracují o 10-60 %, tři sta ze zmíněného tisíce knihovních poboček bylo nebo bude zavřeno. Je třeba přehodnotit počet a typ knihoven, lépe vizuálně prezentovat knihovnu (pomocí národního loga), zatraktivnit knihovní fondy pomocí retail concept, knihovny by měly snažit budovat silnější partnerství s médii, aby mohly lépe komunikovat s veřejností. Lokální vliv knihoven by měl být podporován národními podporovacími prostředky. Knihovna se stává multifunkční budovou, často za spojení s kulturním či informačním centrem.

Na závěr rušného čtvrtečního programu jsem se zúčastnila vystoupení v knihovnické online video show This Week in Libraries, kam mě pozval moderátor Erik Boekesteijn. Vystoupili zde také studenti Informační školy Washingtonské univerzity v Seattlu (Information School University of Washington) Kristen Thorp a Renato Rodriguez. Společně jsme diskutovali o našich zážitcích z Nizozemska, o studiu knihovnictví a budoucnosti našeho oboru. Záznam diskuze je dostupný ke shlédnutí zde.

Nová knihovna v Almere

Budova Nové knihovny v Almere

Poslední exkurze celé studijní cesty se uskutečnila v Nové knihovně v Almere (denieuwebibliotheek). Almere je nejmladší město Nizozemska, které vzniklo v roce 1976 postupným vysoušením původních chudých zemědělských pozemků. Centrum města bylo vystavěno do roku 1990 a podíleli se na něm především významní nizozemští architekti. Samotná budova nové knihovny, navržená studiem Concrete, patří k dominantám městského centra, slavnostní otevření se konalo 27. března 2010. Výkladu o marketingu a komunikaci s uživateli a prohlídky knihovny se ujaly Marga Kleinenberg a Nynke Stoffers z Oddělení marketingu a komunikace.

Knihovna provozuje tři pobočky ve třech městských částech (Stad, Buiten, Haven). Centrální pobočka Almere Stad se nachází pouhých pět minut chůze od železniční stanice. Majestátní pětipodlažní budova se nachází přímo uprostřed náměstí Stadhuisplein, okolí knihovny tvoří nová zástavba od významných nizozemských architektů. V přízemí budovy se nachází pouze hlavní vchod a eskalátory do prvního patra, zbylé prostory jsou komerčně pronajímané. Po vstupu do knihovny v prvním patře je na levé straně haly situován velký informační pult, jehož zaměstnanci procházejí podle p. Kleinenbergové speciálním školením v komunikaci s uživatelem. Uprostřed místnosti se nachází dotyková informační tabule, na které se zobrazují webové stránky knihovny http://www.denieuwebibliotheek.nl a novinky o dění v knihovně. První patro nabízí široký fond detektivních příběhů, oddělení péče o dům a zahradu a koutek Boekstart. Mezi první a druhým patrem se rozkládá zahrada s venkovním posezením pro čtenáře. V druhém patře se nachází oddělení pro děti a mládež, témata cestování, umění společně s vybranými uměleckými exponáty, oddělení pro hendikepované čtenáře pod názvem Grote Letters (Velká písmena), jazykovědný fond a čítárna periodik. Druhé patro je zakončeno kavárnou Nieuwscafé a velkým multifunkčním sálem zvaným de Nieuwe zaal, který slouží pro potřeby divadla, jako kinosál, konferenční nebo koncertní sál. Pokud se v sále konají akce pro uzavřenou společnost, lze prostor od čítárny periodik včetně kavárny uzavřít posuvnou zdí. Třetí patro je vyhrazeno pro kanceláře zaměstnanců knihovny a je veřejnosti nepřístupné. Čtvrté patro nabízí především studijní literaturu (naproti knihovně se nachází Univerzita aplikovaných věd, která nedisponuje vlastní knihovnou) a množství studijních míst s počítačovými stanicemi, včetně uzavřených kabinek, který nabízejí nejklidnější prostor pro studium. Čtenáři-studenti zde naleznou stylizované posezení, hernu s herními konzolemi napojenými na televizní obrazovky a speciální herní počítače. Ve čtvrtém patře se nachází dále audiovizuální fond, opět se stylizovaným posezením.

V knihovně se velkou měrou užívá rozmístění fondu ve stylu retail concept, ten se totiž zrodil právě v almerské knihovně v roce 2003 při plánování výstavby nové budovy. Vzniku konceptu předcházel uživatelský průzkum, ve kterém knihovna zjišťovala, proč se počet registrovaných čtenářů snižuje, jakou funkci by nová knihovna měla mít a co od ní uživatelé očekávají.

Oddělení pro hendikepované čtenáře a knihy tištěné velkými písmeny

Almerská knihovna podobně jako městské knihovny v Amsterdamu nebo Haagu nepřijala národní logo, neboť od roku 2009 používá vlastní logo, korporátní identitu a grafické prvky v interiéru budovy navržené grafickým studiem Thonik. Celá identita je navržena ve formě různě barevných puntíků a kruhů. Od roku 2000 pracují v Oddělení marketingu a komunikace marketéři, pouze přímý marketing řídí knihovník, jenž prošel marketingovým školením. Knihovna si tiskne množství tištěných propagačních materiálů sama. Každý měsíc se knihovna zaměřuje na jedno téma, které propaguje a připravuje pro něj také různé zábavné či vzdělávací akce, např. pro září roku 2012 bylo hlavním tématem čtení. Elektronický zpravodaj rozesílají dvakrát měsíčně, a to dvě mutace pro vzdělávací instituce a jeden obecný zpravodaj o aktivitách knihovny. Prezentují se na sociálních sítích Facebook, Twitter, YouTube a Hyves (přední nizozemská sociální síť). Čtyřikrát ročně se v knihovně koná tzv. Informatiemarkt neboli informační trh, opět pokaždé zaměřený na stanovené téma (např. vzdělávání, historie, esoterika). Každý účastník si za poplatek 75 € může pronajmout stůl a prezentovat svou instituci, činnost nebo produkty. Pro udržení pozornosti o činnostech knihovny se pravidelně každý týden zveřejňují tiskové zprávy v místním tisku, knihovna zde má také vlastní sloupek.

Nová knihovna v Almere na mě spolu s centrální pobočkou Městské knihovny v Amsterdamu udělala jeden z nejpůsobivějších dojmů. Prostorná budova uzpůsobená přímo pro účely knihovny, spousta míst ke čtení, posezení, trávení volného času, příkladná prezentace služeb a akcí knihovny. Zkrátka místo, kde se lidí mohou inspirovat a rozvíjet se.

Touto zprávou bych chtěla poděkovat České informační společnosti, o.s. za finanční podporu mé studijní cesty a všem nizozemským kolegům, kteří se podíleli na plánování a uskutečnění všech výše zmíněných exkurzí a předně těm, kteří mi předali mnoho ze svých zajímavých a inspirativních zkušeností.  

Bc. Pavlína Lonská, která uskutečnila studijní cestu do Nizozemí, s částečnou podporou ČIS se zúčasnila 13. 9. 2012 online video show ‚This Week in Libraries‘, která se odehrála tento čtvrtek. Pavlína Lonská pracuje na diplomové práce srovnávající marketingové metody českých a nizozemským knihoven.

Záznam diskuse: