Česká informační společnost, z.s.

0. Radka Římanová, ČIS

Česká informační společnost v roce 2013

Informace spojené s činností České informační společnosti,
její význam, cíle a organizace práce. Úvodní slovo.

1. David Horký, Thomson Reuters

Proces a kritéria výběru vědeckých časopisů do Web of Science

Konzistentní, robustní a důsledný proces hodnocení a výběru vědeckých materiálů se ukazuje jako zásadní faktor pro kvalitu bibliografických databází, ve kterých jsou příspěvky z nich zařazovány. Tento přístup přináší významnou přidanou hodnotu a kvalitnější výstupy všem uživatelům, ať již daný elektronický zdroj využívají pro vyhledání dat, hodnocení vědy a výzkumu nebo pro jiný z mnoha účelů, kterým databáze slouží.

Cílem společnosti Thomson Reuters je poskytovat komplexní pokrytí nejdůležitější a nejvýznamnější vědecké literatury z celého světa a to ze všech vědních oblastí od přírodních a technických věd přes obory společenské a humanitní až po literaturu z oblasti umění. Při hodnocení vědecké literatury a rozhodování o jejím zařazení do Web of Science a dalších databází a nástrojů Thomson Reuters je do úvahy bráno mnoho faktorů od kvalitativních po kvantitativní.

Tento příspěvek se snaží poskytnout základní informace o tom, jak proces hodnocení a výběru vědecké literatury pro Web of Science probíhá a která kritéria jsou uplatňována pro časopisy, jež jsou do tohoto elektronického zdroje zařazeny nebo o své zařazení usilují.

2. Tereza Praksová, Petr Hons, Hana Heringová, IBM

Informační podpora v IT korporaci

Příspěvek zprostředkuje zkušenosti informačních pracovníků v IT korporaci IBM. Zmíněny budou hlavní druhy informační podpory poskytované více než 450 tisícům zaměstnanců (tvorba vlastních analýz IT trhu, rešeršní služby a služby v oblasti competitive intelligence). Dotkneme se také typických úskalí jako jsou informační zahlcení uživatelů nebo kvalita a dostupnost dat.

 3. Martin Svoboda, NTK

Knihovna je služba – dvojí role NTK

Oddělení Knihovny vysokých škol technických od akademické obce v šedesátých letech minulého století, vedlo k oslabení kvality služeb jí poskytovaných. Naproti tomu celostátní funkce byly rozšířeny o tzv. ústřední evidence, ty však po roce 1989 z větší části zanikly. Přechod NTK do dejvického kampusu byl impulsem pro resuscitaci jejího původního poslání služby kmenovým zákazníkům a jeho posun na soudobou úroveň. Tradice služby v celostátním měřítku vede NTK k záměru vytvoření Národního centra pro podporu informační infrastruktury výzkumu a vývoje, vzdělávání a veřejných informačních služeb.

4. Eva Dibuszová, VŠCHT

Máme-li problém, hledáme to nejlepší možné řešení: Vznik CIS VŠCHT Praha a chemTK

Personální, technologická, prostorová a ekonomická nedostatečnost Ústřední knihovny VŠCHT Praha si vynutila racionální a efektivní řešení. Pracovníci vydavatelství, knihovníci, chemičtí informatici a IT-specialisté vytvořili základ expertního Centra informačních služeb VŠCHT Praha. Potřeba profesionalizace knihovních služeb, technologického a prostorového zázemí, což bylo k dispozici tzv. přes ulici, katalyzovala integraci s NTK za vzniku sdružení chemTK, jehož cílem je především sloužit akademické komunitě.

5. Hana Churáčková, ÚPV

Služby ÚPV, Společné patentové třídění a patentové databáze

Úřad průmyslového vlastnictví je ústředním orgánem státní správy plnící funkci národního patentového a známkového úřadu. V rámci správního řízení rozhoduje o poskytování ochrany na jednotlivé předměty průmyslově právní ochrany. V souvislosti se svou správní činností a informačními službami zpřístupňuje fond národní i zahraniční patentové literatury.

Patentová literatura představuje významný zdroj informací o technických řešeních. Uvádí se, že více než 70 % informací o technických řešeních se neobjeví nikde jinde než v patentových přihláškách. Provádět průzkum v patentových informacích je proto vhodné vždy při zahajování nového výzkumu a vývoje. Vývojáři tak mohou svou práci postavit na nejnovějších řešeních, čímž se vyhnou vynalézání již vynalezeného, ušetří čas a často i nemalé finanční prostředky. Podnikatelé zase mohou upevnit své postavení na trhu zaváděním inovativních řešení.

Všem zájemcům o patentové informace je zdarma k dispozici rešeršní databáze Evropského patentového úřadu Espacenet. Tento celosvětový zdroj obsahuje přes 80 mil. patentových dokumentů. Každý dokument obsahuje detailní popis technického řešení včetně výkresové dokumentace nebo chemických vzorců. Z důvodu jazykové dostupnosti národních patentů je uživatelům databáze nově k dispozici služba „Patent Translate“ umožňující provést strojový překlad z 21 jazyků včetně češtiny.

V databázi Espacenet je možné vyhledávat nejen podle základních bibliografických dat, ale i podle věcné tematiky, kterou je možné vymezit prostřednictvím klíčových slov a znaků Mezinárodního patentového třídění a od ledna 2013 také znaky tzv. Společného patentového třídění (Cooperative Patent Classification). Společné třídění je výsledkem spolupráce Evropského patentové úřadu a Patentového a známkového úřadu USA a obsahuje téměř 250 tis. klasifikačních znaků.

6. Michal Zwinger, Michal Hudeček, Rozečti.se  + Jana Krejčí, MFF UK + Richard Papík, ÚISK FF UK

Startovací projekt Rozečtise.cz na podporu zlepšení parametrů čtení

Nápad a geneze tzv. start-up projektu Rozečtise.cz (v roce 2012 ocenění Vodafone Nápad roku), jeho příprava, realizace, metodika online learningového pojetí kurzu, řízení týmu a týmová spolupráce, koncepce, marketing projektu. Smysl a cíle projektu zaměřeného na podporu zlepšení rychlosti čtení v kontextu podpory čtenářství a informační přípravy v 21. století a nových technologií. Seznámení s dosavadními výsledky projektu a nastínění dalších směrů vývoje.

7. Helena Kučerová, VOŠIS Praha

Znalostní báze pro obor organizace informací a znalostí

Příspěvek podává informaci o zahájení řešení projektu NAKI „Znalostní báze pro obor organizace informací a znalostí“, plánovaného na období 2013 -2015. Cílem projektu je shromáždit a systemizovat aktuální poznatky z oboru organizace informací a znalostí a prostřednictvím vhodného softwaru umožnit jejich ukládání, prohlížení, vyhledávání stávajících a netriviální odvozování nových znalostí. Znalostní bázi bude tvořit pojmový model ve formě ontologie, navržený podle metodiky ontologického inženýrství UPON, naplněný instancemi, tj. metadaty popisujícími systémy organizace znalostí, osoby, instituce, události, aktivity, nástroje a další relevantní zdroje. Vytvořená znalostní báze bude veřejně zpřístupněna v online režimu v otevřeném formátu propojených dat.

8. Pavel Kilian, MU Brno

Průzkum znalostí a chování uživatelů internetu v ČR

Průzkum se zaměřuje na zjištění znalostí a dovedností uživatelů vzhledem k práci s internetem. Současný stav v České republice byl zjišťován pomocí elektronického dotazníku s otázkami, praktickými testy a experimenty. Úspěšnou propagací dotazníku se docílilo 4671 odpovědí. Průzkum nakonec pracuje s úhrnným počtem 2894 respondentů. Výsledky průzkumu shrnují informace o uživatelích, jak pracují s prvky na webové stránce, jaká je jejich virtuální identita, jaké jsou jejich schopnosti a znalosti v používání počítače a internetu a jaké mají preference v oblasti velikosti textu na webu, otevírání odkazů do nového okna aj.

9. David Horváth, ÚISK FF UK, 1. LF UK

Průzkum informační gramotnosti studentů bc. studia nelékařských oborů na 1. LF UK

Průzkum zjišťuje, jakým způsobem si studenti 1. – 3. ročníků nelékařského směru na 1. LF UK opatřují informace, jaké zdroje volí k získání odborné informace a jaká kritéria jsou pro ně důležitá při vyhledávání. Studenti dále hodnotí své schopnosti nalézt požadovanou informaci a své znalosti o elektronických informačních zdrojích fakulty či univerzity. Průzkum odpovídá na otázky, jaké možnosti a formy výuky informační gramotnosti jsou pro studenty vyhovující a zda jsou informováni o možnostech využívání některých služeb knihovny, které jim mohou pomoci v kratším časovém úseku potřebnou informaci získat.

10. Patricie Krechloková, ÚISK FF UK

Za Velkou čínskou firewall – internet v Číně

Čína má 564 miliónů internetových uživatelů. Tím je největším internetovým trhem na světě a tento trh neustále roste. Paralelně s širokým využíváním internetových služeb v Číně najdeme jeden z nejrozsáhlejších a nejsofistikovanějších systémů kontroly internetu. Vysoká penetrace je v Číně vnímána jako jeden ze symbolů ekonomického růstu a blahobytu. Přístupnost informací, kterou s sebou internet nese, v sobě však skrývá čínskou vládou velmi obávaný potenciál destabilizace. V zemi, ve které před příchodem internetu byla veškerá média kontrolovaná státem, by mohl přístup k informacím ze zahraničí a šíření názorů či obsahů mimo oficiální diskurs mít demytologizující dopad na Komunistickou stranu Číny, což by mohlo vést v krajním případě k rozkladu ČLR.

Kontrola internetu je oproti tradičním médiím však náročnější nejen kvůli rozsahu a možností rychlého šíření informací, ale také kvůli omezeným možnostem státní intervence díky účastníkům v zahraničí, a proto probíhá paralelně hned na několika úrovních.

Díky tzv. „Projektu zlatý štít“, hovorově též přezdívaném jako „Velká čínská firewall“, projektu čínského Ministerstva veřejné bezpečnosti, sloužícímu k monitorování a cenzuře internetových obsahů, je v Číně blokováno několik tisíc webových stran potenciálně obsahujících choulostivá témata. Ze stejného důvodu jsou pro běžné uživatele nedostupné zahraniční poskytovatelé služeb jako Facebook, Twitter, Youtube a částečně Wikipedie. Absence zahraničních portálů je částečně kompenzována čínskými internetovými vyhledávači, encyklopediemi, poskytovateli sociálních médií apod. Vzhledem k tomu, že čínští uživatelé jsou, co se internetu týče, od zbytku světa do velké míry odříznuti, občas semluví o čínském „intranetu“.

11. Kateřina Nekolová, ÚISK FF UK

Možnosti rozvoje interkulturních knihovnických služeb – zahraniční inspirace

Příspěvek se věnuje tématu služeb veřejných knihoven, které slouží především migrantům a dalším jazykovým a kulturním menšinám. V ČR je tento aspekt komunitní role knihoven zatím poměrně málo rozvinutý, objevují se jen ojedinělé aktivity pro tuto cílovou skupinu. V tradičně migračních zemích však hrají knihovny v procesu integrace významnou roli a služby pro menšiny patří do stálé nabídky. Představena proto bude praxe z Německa, Dánska, Španělska, Kanady, USA a dalších zemí, které autorka osobně navštívila. Dále budou představeny mezinárodní projekty a organizace, které se tématu věnují. Nastíněn bude i postup projektu „Specifika poskytování služeb romským uživatelům ve veřejných knihovnách ČR a možnosti rozvoje těchto služeb“, na které autorka aktuálně pracuje.

12. Magdalena Hornová, ÚISK FF UK

Využití online sociálních sítí pro podporu sociálních projektů

V příspěvku autorka představuje projekt své disertační práce, který svými aktivitami propojuje sociálně vyloučené na okraji společnosti s majoritní společností pomocí různých aktivit. Představí, jak využít potenciál sociálních sítí pro aktivní diskuzi, prezentaci názorů a výstupů z projektů a jak vytvořit širší členskou základnu, kterou by aktivisté mohli využít především ve dvou oblastech, a to pro rozvoj dobrovolnictví a fundraising.

13. Nina Seyčková, ÚISK FF UK

Nová média – nová muzea?

Příspěvek představí možnosti využít nových médií muzejními pracovníky a poukáže na podobnosti muzea a knihoven, které v našem vzdělávacím systému zastávají specifické role. Prostředí muza a knihovny se odlišuje od školních institucí, čehož lze využít ve výuce dle zásad neformálního vzdělávání, obě instituce mohou konstruovat zajímavější problémy a úkoly, při nichž návštěvníci využijí znalosti z různých oborů, mohou se věnovat problémům více do hloubky, dále mohou zprostředkovat návštěvníkům kontakt s odborníky. Stále častěji se hovoří o tzv. „teaching librarian“, jehož práce není nepodobná tomu, co v muzeu dělá muzejní pedagog. Obě instituce se tak mohou navzájem obohatit a inspirovat nejen v tom, jak pracovat s návštěvníkem.

Moderní muzeum představuje součást komunikačního procesu, jehož partnery jsou návštěvník a samotná instituce. V souladu se současnými trendy v pedagogice i muzeologii usilujeme o to, aby obě strany byly rovnocennými partnery, aby měl návštěvník možnost ovlivňovat dění v muzeu a aktivně se do něj zapojit. Novomediální výstavu netvoří fakt, že součástí výstavy jsou moderní technologie. Důležitá je spíše celková koncepce a využití principů, které nová média nastolila – jde o princip interaktivity, uživatelsky generovaného obsahu, komunikace many-to-many, která implikuje aktivitu příjemce informace, decentralizovaného obsahu či myšlenku intertextuality. Kromě faktů návštěvník hledá i emoce, zážitek, hru a příležitost k sociální interakci, která podporuje přirozený proces učení od sebe navzájem.

Příspěvek dále představí již realizovaný projekt životopisně-literární výstavy v Muzeu Fráni Šrámka v Sobotce, kde se autorka snažila o citlivou kombinaci původní expozice a nově vytvořených exponátů (virtuální muzeum, audioinstalace, komiks, 3D objekty apod.). V závěru bude nastíněn právě probíhající projekt v Hrdličkově muzeu člověka na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, kde je ústředním tématem evoluce, lidská variabilita a adaptivita. Na těchto dvou příkladech se ukáže, že využití nových médií není omezeno tématem výstavy a principy mohou obohatit i další vzdělávací instituce, jakým je kupříkladu knihovna.